Česko v roce 2050

Změna klimatu se v Česku zřetelně projevuje už nyní (sucho, úbytek podzemní vody, vlny veder, více generací kůrovce, změny v zemědělství) [1]. Za posledních 60 let se u nás průměrná teplota zvedla o 2 stupně Celsia [2] a změny se dále zrychují. Vyspělý svět se sice snaží oteplování zpomalit, ale už teď je jisté, že nás čeká minimálně 30 let dalšího zvyšování teplot. V Česku se během této doby očekává zvýšení zhruba o další dva stupně [3].

Česká krajina 2050

Optimistický výhled

Podnebí se změní z „mírného s teplými léty“ na „mírné s horkými léty“ [4]. Co to znamená? Je to asi jako sestup o 500 metrů nadmořské výšky nebo jako posun o stovky kilometrů na jih [5]. Průměrná teplota v Praze bude vyšší než dnes v chorvatském Záhřebu [4]. Krajina ale nebude vypadat jako v přímořských krajích – nemáme moře. Nejvíce se novému klimatu Prahy blíží Tbilisi v Gruzii [6]. Pokud vás zajímá, jak se posune klima jinde na světě, můžete si přečíst původní článek Crowtherovy laboratoře v Curychu [7] či prohlédnout interaktivní mapu [8] od Hospodářských novin.

Méně optimistický výhled

Podnebí bude méně mírné, tj. s většími zvraty počasí a delší dobou trvání jak vysokých teplot a sucha, tak i období chladu či deště.

Podnebí v naší zemi se měnilo vždy, ale nikdy tak rychle. Biologové tedy zatím pouze spekulují, jak tak rychlá změna přesně proběhne. Zatím víme toto:

Rostliny se budou muset vyrovnat se suchem v létě a mrazem v zimě.

Některé citlivější rostliny už u nás neporostou. Například smrkové lesy se v roce 2050 zachovají pouze na severních svazích Krkonoš, Jeseníků apod. [9]. V nejbližších 10 letech se bohužel očekává uschnutí smrkových lesů v nižších polohách [10]. Na uvolněné místo ale nepřijdou typicky jižní rostliny, protože v zimě u nás nadále budou mrazové dny. Stromem, který by to mohl dobře zvládnout, je třeba dub španělský. Komplexní přehled rostlin vhodných pro výsadbu s ohledem na budoucnost lze nalézt na [11].

Jak budou vypadat nové lesy?

Budou listnaté, druhově smíšené. Nejdříve vyrostou nízké náletové stromky (břízy, jeřáby). Budou mít potíže se zvěří, která je bude ožírat. Místo velkých lesů se možná objeví jen lesní ostrůvky. Hodně záleží na úrovni hladiny podzemní vody – zda jejich kořeny dosáhnou na vláhu [9].

Budeme mít louky a pastviny?

Ano. Minimálně na jaře po zimě travní porosty vyrostou a ve vyšších polohách bude běžné pást zvířata. Přijdou jiné byliny, stepní [9].

Poroste na polích něco bez zavlažování?

Protože jsme střecha Evropy, nemáme velké řeky ani dost podzemní vody, nebude možné většinu zemědělské krajiny zavlažovat. Bez zavlažování bude úroda nejistá – bude záležet na okolnostech v daném roce [12]. Může se změnit struktura plodin, například místo bílého vína se vinaři už chystají na červené odrůdy, čeká se horší kvalita chmele [13]. Potraviny budou dražší, ale my jako bohatá země si je případně dovezeme odjinud.

Jak budou vypadat města a zahrady?

Parky a zahrady budeme mít pořád. Ve městech mají rostliny výhodu v tom, že jsou chráněnější před větrem. Zavlažovat zahradu ale bude nákladnější a ovocné stromy budou mít problémy. Dříve bude nastupovat jaro, stromy se tedy dříve přepnou do vegetační sezóny. Následně ale často přijdou pozdní mrazy, které strom poškodí. Už dnes toto riziko např. meruňkám hrozí na 60 %, zatímco ve 20. století nastávalo zhruba jednou za pět let. Jarní teploty, které stromy probouzejí, budou v budoucnu přicházet ještě o něco dříve [10].

České počasí 2050

Jaká horka si mám představit?

Rekord nyní drží Dobřichovice: 40,4 °C [14]. Léto bude teplejší o 7 stupňů, tj. rekord bude činit až 47 stupňů [6][15]. Bude více tropických dnů (nad 30 °C) a zdvojnásobí se počet tropických nocí (nad 20 °C) [4].

Bude pršet?

Roční úhrn srážek bude podobný jako dnes, ale srážky budou nárazověji rozložené – častější velké lijáky s povodněmi a častější období sucha. Bude nutné zadržovat vodu v krajině [16].

Bude v budovách potřeba vytápění?

Ano. Nadále se budou občas vyskytovat mrazové dny [4]. Bude málo sněhu – sezóna na horách se zkrátí o desítky dnů [10], v nížinách bude sníh jen několik dnů v roce [17].

Přibude extrémního počasí.

Zvýšená teplota ovzduší vlastně znamená více energie v atmosféře. Vzduch teplejší o 1 °C také umí zadržet o 7 % více vodní páry. Horké počasí tedy přináší celosvětově ničivější bouřky, záplavy a hurikány než dříve. Bouřka je vlastně masa vzduchu, která stoupá vzhůru a nasává teplý vzduch s vodní párou z okolí. Nahoře se ochladí a spustí se déšť. Nové bouřky v éře klimatické změny jsou silnější a mohou působit až na dvojnásobné ploše. Pravděpodobnost maximálních srážek se zvyšuje o 15–40 procent (předpověď pro nejbližších 20 let) [18]. U nás to prakticky znamená silné lijáky a povodně.

Dalším extrémem budou nezvyklé teploty – například náhlé přívaly arktického vzduchu o teplotě −20 °C [19]. Chicago během loňského února zažilo až padesátistupňové mrazy [20]. Bylo to způsobeno posunem tzv. polárního vortexu z oblasti pólu nad USA.

Vyzkoušejte si

Prohlédněte si krajinu, která leží v budoucím podnebí Prahy – Tbilisi v Gruzii.
Na Google Maps je řada fotografií – klikněte na symbol žlutého panáčka a pak na některý modrý kroužek na mapě.

Co se bude dít po roce 2050?

O změně do roku 2050, popsané výše, už bezpečně víme, že přijde. Oteplování planety bude totiž pokračovat až do doby, kdy přestaneme přidávat skleníkové plyny do ovzduší, a je jen malá naděje, že to nastane dříve [16].

Co se bude dít po roce 2050, to závisí především na tom, jestli v té době budeme planetu ještě oteplovat spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn), případně jak silně. Předpovědi zpravidla pracují s několika variantami – žádné emise, střední emise, silné emise… – a očekávané změny jsou mnohem dramatičtější než ty do roku 2050.

Vyspělý svět se snaží oteplování zastavit. Pokud by se to nepodařilo, hrozí následující vývoj:

1. Velké části planety se stanou neobyvatelnými

Směřujeme k oteplení, ve kterém bude Česko podobně vyprahlé jako vnitrozemí Řecka. Naše situace, kdy jsme jako střecha Evropy závislí na vodě ze srážek, bude už velice nepříjemná [21]. Ještě mnohem horší to ale bude kolem rovníku: Objeví se pás „vlhkého vedra“, ve kterém se již nebude možné ochladit pocením a lidské tělo zkolabuje po 6 hodinách. V takovém podnebí nelze žít. Očekává se „stěhování národů“ – masová migrace miliard lidí [22].

2. Planeta se začne dál silně oteplovat sama od sebe a my už to neovlivníme

Jak k tomu dojde? Například:

• Tající ledovce změní barvu pólů z bílé na tmavší, která se více ohřívá [23]. Led odráží 80 % slunečního záření, zatímco mořská voda 90 % slunečního záření vstřebá.
• Roztaje věčně zmrzlá půda (permafrost), což uvolní do ovzduší velké množství skleníkových plynů, které v ní dosud byly zachyceny [23].
• Shoří lesy a změní se pralesy. Například amazonská pánev se přemění na savanu. Tím se z lesů uvolní hodně uhlíku [24][25].
• Změní se proudění vody a vzduchu – bude častější El Niňo, extrémní bouře i dlouhodobá sucha [26].

Jde o takzvané body zlomu. Vědci je hodnotí jako katastrofické. Jakmile se tyto procesy dají do pohybu, my jako lidstvo už je nezastavíme, i když planetu sami oteplovat přestaneme. Pokud dojde k tomuto rozvratu ekosystémů, přežití lidské civilizace v podobě, kterou známe, se považuje za nepravděpodobné [27].

Co je potřeba udělat?

Zní neuvěřitelně, že by se něco takového mohlo doopravdy stát.

Ano. Posledních 10 000 let jsme se těšili z nesmírně stabilního klimatu – lidstvu to umožnilo vynalézt zemědělství, usadit se, vytvořit civilizaci, dolovat, spalovat a stavět stroje [28]. Od roku 1955 se lidský pokrok ohromně zrychluje a nyní už dávno není pochyb o tom, jaké důsledky to přineslo: skutečně jsme zásadně změnili klima. Vědci říkají: „Vstoupili jsme do nové geologické epochy – antropocénu“ [29].

Antropocén má bezprecedentní charakter. Teplota se globálně zvýšila už o jeden stupeň Celsia, v ČR od roku 1960 o dva [30]. Vymírání živých druhů se zrychlilo 100–1000krát. Rychlost změn v ekosystémech se nedá srovnat s ničím za dobu působení Homo sapiens na Zemi (200 000 let) [31]. Modely socioekonomických dopadů ukazují děsivé vyhlídky pro miliardy lidí. Vědecká komunita na tuto situaci neustále upozorňuje. V nejnovějším apelu vědci mluví o „nevýslovném utrpení“, kterému je nutné předejít [32].

Co se s tím dá dělat?

Stále více lidí naslouchá výzvám vědců: Udržme vzestup světové teploty níže než 2 °C, a pokud možno do 1,5 °C. Pro dosažení tohoto cíle je nutné co nejdříve dosáhnout klimatické neutrality (tj. odebírat z ovzduší tolik skleníkových plynů, kolik jich budeme vypouštět). Času je kriticky málo: podle zprávy Climate Reality Check je posledním bezpečným rokem pro dosažení klimatické neutrality rok 2030.

Kde to vázne?

ČR zatím nemá plán, jak dosáhnout klimatické neutrality. Vláda klima neřeší („jsme malí, na nás nezáleží“). Neinformovaní politici, průmysl ani špičky společnosti nechtějí rychle přecházet na čistou energii a regenerovat naši krajinu, protože „to stojí moc peněz“. Bohužel si stále jen málo lidí uvědomuje, co vše je v sázce a jak nízké jsou ve skutečnosti náklady na odstavení fosilních paliv v porovnání s finančními i jinými dopady nepříznivého klimatického vývoje či dokonce zhroucení ekosystémů a celé lidské společnosti.

Co můžu udělat já?

Jistě se zajímáte o ekologii a snižujete svou uhlíkovou stopu. To je dobře, ale změnou spotřebitelských voleb už není možné oteplování zastavit. Potřebujeme mnohem radikálnější změnu: přestavět celou energetiku, změnit ekonomiku, regenerovat zemědělství [33].

Nejdůležitějším krokem je tlačit na vládu a radnice, ať předloží plán dosažení klimatické neutrality na celostátní i lokální úrovni. Klimatická neutralita znamená, že budeme do ovzduší vypouštět minimum emisí skleníkových plynů a že to, co vypustíme, dokážeme zpětně zachytávat zpět. Například Rakousko si již stanovilo, že klimatické (uhlíkové) neutrality dosáhne do roku 2040. Dva státy jsou klimaticky neutrální (dokonce klimaticky negativní) již nyní: Bhútán a Surinam [34].

Také se můžete sami dále vzdělávat o klimatu a ekosystémech (např. zde: kurz-klimazmena.clovekvtisni.cz/) a informovat další lidi ve svém okolí.

Velmi efektivní cestou, která spojuje oba kroky, je zapojit se do některé ze skupin fungujících v rámci klimatického hnutí, jako je například: Extinction Rebellion – Rebelie proti vyhynutí, Limity jsme my, Fridays for Future, Fakta o klimatu, Učitelé za klima, Univerzity za klima, Doctors for Future, Slušná firma, Klimatická koalice nebo dalších.

Má tedy smysl snažit se o individuální snížení uhlíkové stopy?

Je to vhodné, ale nemá to až tak velký vliv; nenechte se přesvědčit o opaku. Pokud nelétáte a nejezdíte moc autem, 70 % vašich emisí tvoří vytápění. (Zateplit dům, přejít na pasivní standard, případně topit biomasou.) Pokud jezdíte dost autem, jsou to desítky procent vašich emisí. (Využívat hromadnou dopravu, časem přejít na elektroauto.) Je dobré přejít na zeleného dodavatele elektřiny (např. Nanoenergies) a hovězí a mléčné produkty brát od farmáře, který regeneruje půdu a ukládá do ní uhlík.

Vaše snížení spotřeby je vítané, ale je to jen malá část našich celkových emisí. Apelem na spotřebitelské volby se klima nepodaří rychle stabilizovat. Zásadní v tuto chvíli je, aby začaly konat vlády. Je třeba:

• zajistit vytápění bez fosilních paliv,
• masivně podporovat obnovitelné zdroje,
• masivně podpořit regenerativní zemědělství,
• zavést uhlíkovou daň,
• dotovat hromadnou dopravu a elektrifikovat ji,
• a především co nejdříve odstavit uhelné elektrárny.

To je skutečně obrovský úkol. Proto jsou nutné akce vůči vládě a politikům. Ptejte se svých politiků, kdy předloží konkrétní plán dosažení klimatické neutrality.

Na téma změna chování jednotlivců vs změna systému si můžete přečíst i následující článek.

V kostce

České klima 2050 zvládneme. Je potřeba se adaptovat na sucho, bude méně vody, ráz krajiny se změní. To všechno se dá zvládnout – jako bohatá země si v případě neúrody potraviny můžeme dovézt odjinud.

České klima 2100 nezvládneme. Je naprosto zásadní zastavit další nárůst globální teploty. Musíme co nejrychleji přestat vypouštět skleníkové plyny do ovzduší, tj. spalovat fosilní paliva. Pokud se to podaří, klima se stabilizuje na zvládnutelné variantě.

Jak by vypadalo Česko za 70 let, pokud bychom pokračovali jako dosud?

• Krajina vyprahlá jako v horkém vnitrozemí Středomoří.
• Masová migrace z jihu na sever.
• Nepředvídatelné bouře a změny počasí.
• Epidemie tropických nemocí.
• Simultánní neúroda.
• Války o vodu.

Toto ještě máme šanci odvrátit.

Přidejte se také k Extinction Rebellion a zpomalte vymírání. Děkujeme vám.

Další čtení

Jak vědci popisují svět koncem století, pokud se nepodaří oteplování zastavit: Body zlomu (Fakta o klimatu). Co už víme o klimazměně (Živě.cz). Uninhabitable Earth (David Wallace-Wells). Pohled do propasti (A2larm).

A jak bychom naopak mohli fungovat jako skuteční správci našeho konečného světa: Za novou planetární politiku (A2larm).

Chcete si tento text vytisknout?

Zde najdete jeho obdoby v následujících formátech:

• A4 leták (zkrácená verze)
• A4 plakát (upoutávka)

Zdroje

[1] Jakub Zamouřil https://www.czechsight.cz/dopady-zmeny-klimatu-jsou-u-nas-viditelne-uz-v-soucasnosti-teplo-sucho-ale-i-kurovec/

[2] Fakta o klimatu https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-cr

[3] Fakta o klimatu https://faktaoklimatu.cz/studie/2019_klimaticke-podminky-cr-1

[4] ČHMÚ, Nestpick www.seznamzpravy.cz/clanek/v-praze-bude-v-roce-2050-jako-v-zahrebu-88078

[5] prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D, CzechGlobe specialy.ihned.cz/c1-66657340-ceska-priroda-a-krajina-v-roce-2050

[6] iRozhlas www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/zmena-klimatu-praha-tbilisi_1907221108_pj

[7] Crowtherova laboratoř v Curychu https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0217592

[8] Hospodářské noviny https://domaci.ihned.cz/c1-66699640-uplynuly-rok-v-grafech-a-mapach-v-praze-bude-jako-na-kavkaze-a-drahe-bydleni-dorazilo-i-na-periferii

[9] RNDr. Jan Hollan, Ph.D., CzechGlobe, osobní sdělení

[10] Mgr. et MgA. Radim Hédl, Ph.D., AV; Ing. Martin Ludvík, Ovocnářská unie; Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., CzechGlobe
denikn.cz/282551/jezevci-zustali-vzhuru-ptaci-neodleteli-na-jih-tepla-zima-zmatla-prirodu-a-kupi-potize/

[11] Odbor životního prostředí Jihočeského kraje https://zp.kraj-jihocesky.cz/adaptace-na-klimaticke-zmeny-pomoci-zelene-infrastruktury.html

[12] prof. ing. Petr Sklenička, CSc., ČZÚ archiv.ihned.cz/c1-66625050-ceska-krajina-se-blizi-kolapsu-zemedelstvi-ceka-na-prusvih

[13] prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D, CzechGlobe
www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20191119/281496458118966

[14] ČHMÚ www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klementinum-teplota-mereni-dobrichovice_1907010621_pj

[15] RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., ČHMÚ ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-klimatologie-v-dalsich-desetiletich

[16] Fakta o klimatu faktaoklimatu.cz/studie/2019_klimaticke-podminky-cr-1

[17] iRozhlas https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/klima-snih-hory-pololeti-prazdniny_2001310600_pek

18] Ekolist https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/predpoved-pocasi-jak-bude-v-roce-2050

[19] NASA climate.nasa.gov/effects/

[20] Lidovky.cz https://www.lidovky.cz/svet/vetsi-zima-nez-na-marsu-policie-v-usa-zada-zlocince-aby-kvuli-mrazu-omezili-kriminalitu.A190201_125706_ln_zahranici_mha

[21] prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D, CzechGlobe www.idnes.cz/hobby/mazlicci/ceska-priroda-za-50-let-prochazka-ceskem-2069-krajina-klima-diverzita-voda-pocasi.A190718_144642_hobby-mazlicci_mce

[22] Camilo Mora, University of Hawaii www.climatecentral.org/news/half-world-deadly-heat-waves-2100-21554

[23] Fakta o klimatu faktaoklimatu.cz/infografiky/body-zlomu-2

[24] Fakta o klimatu faktaoklimatu.cz/infografiky/body-zlomu-1

[25] Carlos Afonso Nobre, brazilská Akademie věd
moderndiplomacy.eu/2020/01/24/fifteen-years-to-save-the-amazon-rainforest-from-becoming-savannah/

[26] Fakta o klimatu faktaoklimatu.cz/infografiky/body-zlomu-3

[27] David Wallace-Wells nymag.com/intelligencer/2017/07/climate-change-earth-too-hot-for-humans.html

[28] pojem z Wikipedie en.wikipedia.org/wiki/Holocene_climatic_optimum

[29] prof. Johan Rockstrom, ředitel Postupimského klimatického ústavu, aktuální prezentace Current Planetary Challenges and Scenarios to Respond www.youtube.com/watch?v=XdAYVLR2ux8

[30] Fakta o klimatu faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-cr

[31] pojem z Wikipedie en.wikipedia.org/wiki/Anthropocene

[32] 11 000 vědců www.theguardian.com/environment/2019/nov/05/climate-crisis-11000-scientists-warn-of-untold-suffering

[33] Plán pro ČR neexistuje. Příklad rozboru pro USA je zde:
www.jeffsachs.org/blog/tz8tsswr7k35k2dk898slc4gl6py53 (Getting to Carbon-Free Economy)

[34] Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_neutrality#Countries_and_communities