Stav nouze

Vědecká fakta hovoří jasně: Čelíme nevídané celosvětové krizi. Přivedli jsme planetu na rozcestí života a smrti. Musíme okamžitě jednat.

Náš společný domov je v ohrožení. Prudce eskalující globální teploty přinášejí sucho a neúrodu, silné záplavy a hurikány, roztávající ledovce, požáry v Arktidě, na Sibiři, v Amazonii. Přichází smrt korálových útesů a kolaps života v oceánech. To všechno má dopady na životy lidí po celém světě. Na jejich živobytí. Tyto krize do mnoha míst přinášejí hlad. A již dnes se celé země hroutí pod tlakem klimatické krize.

Vidíme to drásavě jasně i v Čechách. S bolestí v srdcích pozorujeme naše umírající lesy. Před pouhými třemi lety nám přitom tvrdili, že jsou v nejlepší kondici, v jaké kdy byly. S úzkostí si všímáme našich vysychajících studen, ve kterých ubývá životadárná voda. A se vztekem si všímáme naší umírající půdy. Našich vysychajících řek. A něco se v nás láme.

Politické řešení ale nepřichází. Čelní představitelé tohoto státu tento existenční problém bagatelizují. Snaží se nám namluvit, že vše je v pořádku. I když vidíme umírající lesy všude kolem nás. Říkají nám, že se nemáme starat o to, jak bude žít další generace. Naše děti. Tak, jak to právě udělal premiér Andrej Babiš. Dělají, jako že naše umírající země není náš problém. Že před ní můžeme zavřít oči a nijak se nás nedotkne. Že je to věc lachtanů kdesi za polárním kruhem. Někteří se neštítí laciných lží a manipulací, aby tvrdili, že problém vůbec neexistuje. Naše elity tak připomínají politruky v Černobylu. Problémy ignorují, zametají pod koberec nebo otevřeně lžou, aby problém nemusely řešit.

Věda ale přitom desítky let mluví jasnou řečí. Vlivem lidské činnosti se planeta otepluje. A otepluje se tak rychle, že je to pro nás extrémně nebezpečné. Vědci nás se stoupající intenzitou varují desítky let. Měli jsme dost času na to je poslechnout. Měli jsme dost času jednat. Neudělali jsme to a klimatickou krizi jsme nechali zajít příliš daleko. Děsivé následky dnes vidíme na vlastní oči.

Situace je vážná. A podle sociologických průzkumů si to většina Čechů a Češek uvědomuje. Politici nás ale hází přes palubu. A my se s tím nehodláme smířit. Jde o nás. O naše děti. A my dnes nahlas říkáme, že o svoje životy hodláme bojovat. Povstáváme. Nehodláme přihlížet tomu, jak se naše budoucnost hroutí pod tíhou ignorance, hlouposti a nezodpovědnosti.

Začínáme rebelii. Přidej se k nám. Povstaň pro život!