Proč XR dělá nenásilné přímé akce?

Nenásilná přímá akce, jinak řečeno občanská neposlušnost, je záměrné symbolické porušení zákona, jehož cílem je přitáhnout pozornost k určitému společenskému tématu, v našem případě ke změně klimatu. Má jednoduchou logiku: lidé citelně naruší běžný chod společnosti, takže si politici a společnost prostě musejí začít problému všímat. Typicky se jedná o neuposlechnutí výzvy policie opustit blokovaný prostor.

Proč se Extinction Rebellion striktně drží nenásilí? Kromě morálních důvodů jde zejména o to, že nenásilná hnutí jsou v novodobé historii lidstva násobně úspěšnější při dosahovní žádaných změn. Kromě toho tím Extinction Rebellion podporuje inkluzivní regenerativní kulturu, tedy přijímající, přátelské a laskavé prostředí pro všechny.

Proč tedy nejde Extinction Rebellion jinou cestou, proč neformuluje své požadavky například formou petice? Proč neuspořádá raději na povolenou demonstraci?

Protože narozdíl od petic a demonstrací nenásilné přímé akce občanské neposlušnosti opravdu fungují! Ukázalo se to v historii už nespočetněkrát. Naposledy v případě blokád Extinction Rebellion v Londýně v dubnu tohoto roku: v grafu níže vidíte vývoj podílu Britů, kteří si myslí, že životní prostředí je jednou z nejdůležitějších problematik dneška. Podívejte se úplně vpravo. Zopakujeme to ještě jednou: nenásilné přímé akce fungují!

Další informace ke grafu naleznete na webu YouGov.co.uk.

Pokud chcete další důkaz, připomínáme hnutí založené na stejných principech, které změnilo paradigma své doby, rasovou segregaci v USA:

Jistě se můžete ptát: „Proč přímá akce? Proč blokády, pochody a tak dále? Není lepší cestou vyjednávat?“

A máte pravdu, vyjednávat je rozhodně správná cesta. Je to dokonce hlavní cíl přímé akce. Nenásilná přímá akce usiluje o vyvolání takové krize a vytvoření takového napětí, že i komunita, která dosud vyjednávat odmítala, bude nucena problému čelit.

Přímá akce usiluje o dramatizaci problému, aby ho nešlo dále ignorovat. Může vás šokovat, že vytváření napětí považuji za součást činnosti nenásilného odpůrce. Ale je nutno říct, že se slova „napětí“ nebojím.

Vždy jsem byl proti násilnému napětí, ale konstruktivní a nenásilné napětí je nutné k rozvoji. Sokratés považoval za nutné vytvářet napětí v mysli, aby se jednotlivci mohli vymanit ze zajetí mýtů a polopravd a přejít do nespoutaného světa tvořivé analýzy a objektivního úsudku. A stejně tak si i my musíme uvědomit, že potřebujeme nenásilné, ale otravné mušky, aby ve společnosti vytvářely napětí, které lidem umožní vystoupat z temných hlubin předsudků a rasismu až k vznešeným výšinám pochopení a bratrství.

Účelem našeho programu přímé akce je vytvořit situaci tak akutně krizovou, že nevyhnutelně otevře dveře vyjednávání. Proto s vámi zcela souhlasím, že vyjednávání je nutné. Náš milovaný Jih už příliš dlouho svazuje tragická snaha žít v monologu místo dialogu.

Martin Luther King – Dopis z Birminghamské věznice

Bezprecedentní situace, ve které se nyní nacházíme, a bezprecedentní nebezpečí, kterému podle vědců čelíme, vyžadují radikální odpověď. Radikální ve smyslu rozhodnou, pevnou a jdoucí do hloubky problému, ne však násilnou či bezohlednou. Extinction Rebellion proto využívá prostředky, které mají největší šanci pohnout společností a dosáhnout rychlých společenských změn. Neočekáváme však, že bychom přesvědčili celou společnost. Historické zkušenosti ukazují, že k dosažení celospolečenských změn stačí 3,5 % lidí, kteří hnutí podporují aktivně, a větší část společnosti, která s myšlenkami hnutí sympatizuje. Aktivní podpora ovšem neznamená pouze účast na přímých akcích, aktivní podporující jsou ku příkladu i ti, kteří sdílejí naše příspěvky na sociálních sítích.

Více se o dynamice nenásilných hnutí můžete dočíst v článku The '3.5% rule': How a small minority can change the world na webu BBC nebo v článku It may only take 3.5% of the population to topple a dictator – with civil resistance na webu TheGuardian.com.